Kůň a strach - Když se kůň bojí, jak ho vnímat
Kde se v koni bere strach? 😨
Minulý měsíc jsme se začali věnovat tématu strachu a zaměřili jsme se na strach lidí, jezdců. V dubnu se budeme soustředit na strach koní. Vysvětlíme si, proč se koně bojí a naučíme se, jak s jejich strachem pracovat a být jim oporou.
Strach se může u koní projevovat různými způsoby. Určitě se dá říci, že koně mají určité stupně strachu. Jejich reakce na strach se může zvyšovat a zhoršovat, či naopak snižovat nebo úplně zmizet. Jak je to možné? Kůň totiž řeší pouze to, co se děje v přítomném okamžiku.Reakce na strach se zvyšuje či snižuje v důsledku naší reakce na reakci koně.
Důsledkem strachu se mohou u koní vytvořit i různé zlozvyky, jako je například klkání nebo hodinaření. Příčin může být více a opět je to individuální jako u nás lidí. Protože každý z nás (kůň i člověk) si prochází jinými situacemi a nikdy nemůžeme řici, že jsme zažili každý totéž, leč situace mohou vypadat podobně. Koně jsou díky svým přirozeným instinktům v tomto mnohem citlivější a dokáží lépe vycítit strach. Vždy se řídí svou intuicí a velmi dobře poznají, kdy se blíží nebezpečí či pokárání od nás lidí.. Díky svým reakcím jsou schopni se o sebe v tomto ohledu postarat.
Máme dva emocionální systémy. Averzivní a apetitivní. Nejčastěji a nejrychleji můžeme změnu chování koně vidět na postavení uší, ocasu, výrazu pohybu a dechu.
🟢 Apetitivní (pozitivní) chování je hraní, chuť do práce, starání se o nás, pocit spokojenosti v naší přítomnosti.
🔴 Averzivní (negativní) chování je takové chování, kdy kůň ukazuje svůj strach nebo odmítání. Součástí toho bývají stresové signály, jako je například nošení ocasu, frkání apod.
Důsledkem averzivního chování může být i vyhazování, kopání, kousání a odmítání. Ve vyšších případech dokonce i nemoc koně.
Je důležité podotknout, že velmi často vyvoláváme v koních strach my sami svým jednáním k ním nebo ho rozhodně můžeme ovlivnit. Koně si negativní situace pamatují a dokáží si je vybavit.
Jak vnímat strach našich koní? 🤔
V minulém příspěvku jsem se rozepsala o tom, proč se koně bojí, a jaké reakce v jejich hlavách a těle probíhají. Pokud jste ho nečetli, určitě se k němu ještě vraťte, protože tento příspěvek na něj navazuje.
Jak už víte, my lidé jsme (i když nevědomky) často sami spouštěči strachu našeho koně a jsme také schopni jeho strach ovlivnit.
Zajímalo by mě, jaký máte názor na koňské "problémové" projevy a jejich vyjadřování. Vnímáte vyhazování, kousání, šklebení se na ostatní koně nebo kopání jako přirozenou koňskou vlastnost a další projevy chování charakteru koně? Přijde vám, že je to běžný projev osobnosti koně?
To, že je takové chování normální a ke koním patří, berou jezdci často jako samozřejmou věc. Dnes vás z tohoto chybného vnímání ale vyvedu. Kůň je naším zrcadlem. To, jací jsme my, a co se děje v nás, co si zrovna řešíme v životě, se odráží v chování koně.
Proto je možné, že se vám děje toto:
👉🏻 všeho se bojíte -> kůň se všeho leká
👉🏻 jste hypochondři -> vašemu koni pořád něco je
👉🏻 máte v hlavě, že kůň nenacválá -> nejde nacválat
A toto samozřejmě neplatí jen u koní. Lidé v našem blízkém okolí nám zrcadlí totéž, co koně. V jezdectví takových situací nastává velké množství. Lidé platí desítky až stovky tisíc za napravení koně, často však bez výsledku nebo jen s mírným pokrokem. Může se stát, že kůň se zlepší, ale po roce se zase vše vrátí do zajetých kolejí.
Není to ale osvobozující pocit, když víme, odkud toto vše pramení? A že k tomu, abychom se v tomto posunuli, nám stačí zaměřit se sám na sebe a začít na sobě pracovat? Není to naopak až moc jednoduché a bizarní?
Jaký na to máte pohled vy? Sledujete na sobě a svém koni, že vaše chování se v něm zrcadlí?
Jak vyzrát na bubáky 👻👻 Návod, jak se chovat a co udělat, když se kůň bojí nějaké neobvyklé věci.
V našem případě se jedná o odstranění strachu z bazénku pod skok. Celé video můžete shlédnout na instagramovém či Facebookovém profilu :)
1. Vezmi koně na vodítko a vejdi do prostoru, kde se nachází předmět, kterého se kůň bojí. V našem případě je to tahle modrá plachta.
2. Nech koně si předmět prohlédnout z dálky. Nikam nespěchej. Hlavně buď v klidu ty a neřeš reakce koně. Ber je jako přirozenou vlastnost. Čím více budeš reagovat na reakce koně negativně, nepřiblížíš se. Nemá smysl vyvíjet nátlak.
3. Zkus se s koněm k předmětu alespoň přiblížit. Pokud začne například couvat, v klidu ho zase vrať zpátky.
4. Pokud máš dlouhé vodítko, jdi napřed a ukaž koni, že se nemusí bát.
5. Vybídni koně, aby šel k tobě. Můžeš s ním klidně jen chodit kolem a postupně se přibližovat.
6. Když kůň přijde až k předmětu, nech mu ho v klidu prohlédnout a očichat. Nezapomeň hladit a chválit.
7. Když kůň stojí uvolněně a v klidu, pochval ho, párkrát to celé zopakuj a trénink ukonči.
8. Postupně můžeš s předmětem i zkusit hýbat nebo měnit jeho polohu. Nic ale netlač na sílu.
Dodatek k postupu seznamování s neobvyklou věcí ▼
Hlava v oblacích, rozšířené nozdry, vykulené oči, frkající nozdry - všichni to známe. Na tom, že se koně občas něčeho bojí, není nic zvláštního. Pokud má náš kůň strach ze specifického předmětu, není nic jednoduššího (a hlavně praktičtějšího), než mu ho pomoci překonat. Tím totiž můžeš předejít mnoha (často až nebezpečným) situacím a ulevíš tak nejen sobě, ale hlavně svému koni.
Co je důležité?
👉🏻 Zůstaň v klidu. Koni nenadávej, nebouchej ho, neškubej mu za ohlávku. Uklidni hlavu a myšlenky, že ti kůň může ublížit. Dodržuj bezpečnou vzdálenost a předvídej pohyby koně dle jeho výrazu a akce.
👉🏻 Na koně mluv, chval ho, hlaď ho. Ukaž mu, že se s tebou bát nemusí. Dej mu čas a prostor, nech ho si věc pořádně prohlédnout.
👉🏻 Postupuj pomalu. Je normální udělat krok vpřed a pak tři kroky vzad. Postupně tam ale nakonec dojdete, neboj se. Věnuj takovému tréninku dostatek času, vyplatí se to.
👉🏻 Vytvrvej, ale koně nepřepínej. Nemá smysl kroužit kolem igelitky dvě hodiny. Osobně bych takovému tréninku věnovala maximálně půl hodiny.
👉🏻Pokud je toho na koně moc a přestává spolupracovat, nemá to smysl. Ukonči to a zkus to jindy. Oba si odpočiňte. Nic se neděje.
👉🏻 Konči pozitivně. Pokud jste udělali pokrok, i kdyby sebemenší, není nic špatného na tom skončit a ke cvičení se vrátit zase později. Naopak ukončení práce v pozitivním bodě vždy umožňuje lepší navázání během příštího tréninku.