Má osobní zkušenost a ukázka mé práce s traumatizovanou kobylkou 

Dnes bych s vámi ráda sdílela proces práce s mou klientkou Verčou a její kobylkou Piri.

Piri si majitelka vzala v zanedbaném stavu z ošklivých podmínek. O tehdy tříletou kobylku se nikdo nestaral, nepřicházel s ní do kontaktu, byla podvyživená a pod sebou měla navíc malé hříbě. Moje klientka se do ní ale zamilovala a ujala se jí.

Ukázalo se, že s kobylou už se v minulosti někdo pracovat snažil, ale nedařilo se to. Kobylka nesnesla ani nasazení ohlávky natož se nechat chytit. To byl ostatně důvod, proč se mi Verča ozvala. Chtěla s kobylkou navázat vztah a pracovat s ní jemně, bez násilí a nátlaku.

Jaký byl postup naší práce?
Nejprve jsem se s kobylkou seznámila. Postupně jsme začaly pracovat na nandavání ohlávky, chycení a důvěře v člověka, přičemž jsme pracovaly jen ve velmi krátkých časových intervalech (moje návštěva netrvala déle než 30 minut). Na začátku byl třeba problém i jen v tom, že kobylka mě viděla ohlávku nést. Postupně se zvládla nechat chytit alespoň kolem krku, později i nasadit ohlávku.

Poté jsme začaly pracovat ze země. Společně jsme chodily na vodítku, zastavovaly, měnily směr a podobně. V areálu, kde se kobylka nacházela, to ale bylo těžké, protože nebylo příliš místa pro klidnou práci. Majitelka kobylku nakonec přestěhovala do nového ustájení, což moc pomohlo.

Nyní kobylka chodí na procházky, majitelka s ní začala pracovat v kruhovce a společně pracují na propojení. Pokud vše půjde dobře, v létě plánujeme pozvolné obsedání kobylky.

Na videu jsem vám sestříhala naši dosavadní cestu. Nejedná se určitě o žádnou "bleskovou nápravu", naopak s kobylkou pracujeme jemně a postupně. Tento přístup ale nese ovoce, jak je na kobylce krásně vidět. Jsem velmi ráda, že mezi koňáky jsou lidé jako je Verča, která se kobylky ujala a věnuje jí vše, co potřebuje.